Slovenský hokej dosáhl pod vedením trenéra Craiga Ramsayho na historický úspěch. Švédskou konkurenci se mu podařilo porazit 4:0, čímž si v turnaji zajistil třetí místo.
Letošní bronzová placka je vůbec první olympijskou medailí, kterou kdy Slováci v hokeji ukořistili. Historicky nejlepším umístěním na olympiádě pro ně dosud byla čtvrtá příčka. Na mistrovství světa se Slovákům dařilo lépe, doma už mají čtyři medaile, a to zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou.
Pro slovenský hokej je tak aktuální vítězství historickým úspěchem. Ostatně týmu k němu blahopřála dokonce i samotná prezidentka Zuzana Čaputová.
Přelomový je tento okamžik tím spíše, že se odehrál po deseti letech medailového půstu. Právě tak dlouho si muselo Slovensko na cenný kov z některého z velkých hokejových svátků počkat. Druhou příčku si hokejisté připisovali naposledy na Mistrovství světa 2012 v Helsinkách.
Slovenský úspěch má na svědomí kanadský trenér i mladá hokejová krev
V hlavní roli olympijského triumfu se přitom ocitl teprve sedmnáctiletý Juraj Slafkovský, téměř dvoumetrový forvard považovaný za největší talent slovenského hokeje posledních let. Ten v závěrečném utkání týmu napomohl hned dvěma trefami. O slovenské výhře tak rozhodla druhá třetina zápasu.
Další klíčovou střelou se činil Samuel Takáč. Na výsledkové tabuli se tak zaskvěl stav 2:0. Vrcholnou formu slovenských hokejistů pak v posledních minutách zápasu potvrdili Pavol Regenda a poté opět Slafkovský střelami do prázdné brány. Svůj podíl na úspěchu má však i brankář Patrik Rybár, který předvedl zcela sebejistý výkon.
Pochvalně se přitom veřejnost vyjadřuje i k trenérovi Slováků. Kanadský kouč Craig Ramsay odvedl s olympijským výběrem skutečně výrazný kus práce.
Ostatně právě on do Pekingu zvolil poměrně ambiciózní strategii, která nakonec mužstvu zajistila cenný kov. Na led v Číně poslal dravé mládí – kromě talentovaného Slafkovského i obránce Šimona Nemce a Samuela Kňažka.
