Podle nového výzkumu inženýrů z Rice University může být Texas vzorem pro celou zemi v tom jak efektivně nahradit spotřebu uhlí pro tvorbu energie větrnými a solárními elektrárnami.
Podle nové studie vědců z Rice univerzity v texaském Houstonu by k téměř úplnému konci uhlí v největším americkém státě stačilo pouze zprovoznit třetinu již navržených projektů v oblasti solární a větrné energie. To je vzhledem k cíli prezidenta Joea Bidena, aby Spojené státy do roku 2035 plně ustouply od uhelné energetiky, významný poznatek.
Jelikož je Texas největším spotřebitelem uhlí v zemi, a potažmo i největším spotřebitelem elektřiny, způsob, jakým bude uhlí v Texasu postupně vyřazeno a nahrazeno čistou energií, bude mít zásadní význam pro splnění jakéhokoli celostátního klimatického cíle a pro vedení dalších států v nevyhnutelné energetické transformaci.
Udržitelnost je vzájemná podpora
Zmíněná studie ukazuje, že větrná energie ze západního Texasu má tendenci dosahovat špiček přes noc, zatímco vítr v jižním Texasu je nejsilnější v letních odpoledních a večerních hodinách. Společně s denní solární energií mohou tyto doplňkové zdroje pokrýt většinu času, ale ne všechen.
„Jednoduše řečeno, ne vždy je větrno a ne vždy svítí slunce, ale téměř vždy je někde v Texasu větrno, nebo slunečno,“ vysvětluje autor studie Daniel Cohan.
Podle Cohana by tak větrné a solární elektrárny mohly nahradit téměř všechnu produkci energie, která je dnes tvořena pomocí uhlí. Klíčové přitom je, aby byly větrné a solární projekty umístěny v lokalitách, které se vzájemně doplňují.
„Texas spaluje stále více uhlí a vypouští více oxidu siřičitého i dalšího znečištění než kterýkoli jiný stát. Přechod je nevyhnutelný a je nutné, abychom od uhlí přešli co nejrychleji, a zlepšili tak kvalitu ovzduší a zdraví. Zezelenění energie, kterou používáme k pohonu společnosti, je jednou z nejdůležitějších věcí, které musíme udělat,“ vysvětluje další z autorů studie Richard Morse.
Pařížská dohoda
Prezident Biden splnil svůj slib, že se připojí k Pařížské dohodě, a stanovil tak směr, kterým se budou Spojené státy ubírat při řešení klimatické krize. V rámci opětovného přistoupení k Pařížské dohodě také zahájil celovládní proces organizovaný prostřednictvím své Národní pracovní skupiny pro klima, jehož cílem je redukce emisí do roku 2030.
