Uhelný důl v blízkosti Velkého bariérového útesu, největšího korálového útesu na světě, chtěl vybudovat kontroverzní miliardář Clive Palmer. Stavbu však zamítla australská ministryně životního prostředí Tanya Plibersek.
Velký bariérový útes se rozkládá na téměř 350 tisících km2 a skládá se z více jak tří tisíc menších útesů. Společně s tropickými deštnými pralesy tak jde o jedny z nejkomplexnějších biosystémů na planetě.
Kromě toho, že je Velký bariérový útes domovem tisíců druhů mořských živočichů, zároveň chrání australské pobřeží proti vichřicím či erozi a podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) je na něm z různých důvodů závislá zhruba půl miliarda lidí. Útes ale vážně ohrožují důsledky environmentálních změn.
Uhlí vs. Velký bariérový útes
Proti dolu, který chtěl Palmer vybudovat zhruba 10 km od Velkého bariérového útesu, se vyslovilo více jak devět tisíc lidí, kteří zaslali protestní dopis na australské ministerstvo životního prostředí. Šéfka resortu, Tanya Plibersek, se tak rozhodla projekt nepovolit. Jde přitom o vůbec první případ, kdy australské úřady žádosti o stavbu dolu nevyhověly.
„Nepříznivé dopady (dolu) na životní prostředí jsou prostě příliš velké,“ uvedla Plibersek na svém Twitteru. „Rizika znečištění a nevratného poškození útesu by byla opravdu vysoká,“ dodala. K rozhodnutí o zamítnutí žádosti prý dospěla po důkladném prověření všech materiálů a zaslaných připomínek.
Podle zprávy organizace Ember měla loni Austrálie největší emise oxidu uhličitého na hlavu ze všech vyspělých zemí. Přestože během posledních pět let emise výrazně klesaly, Austrálie je podle Ember stále druhým členem OECD nejvíce závislým na uhlí, a to hned za Polskem.
