V roce 2018 vstoupil v platnost odvážný švédský zákon o ochraně klimatu. Když si Tomer Shalit prohlédl materiály, které byly při tvorbě zákona použity, moc šancí na úspěch mu nedával. Rozhodl se proto přijít s vlastním řešením.
Tomer Shalit, který v době, kdy Švédští zákonodárci schválili tzv. Klimatický akt, pracoval jako konzultant navrhující „agilní řešení“ pro podniky. S novým zákonem příliš spokojený nebyl.
„Byla to lavina materiálů, ale žádný z nich nebyl funkční,“ řekl Shalit pro deník The Guardian. „Byly tam solidní, ambiciózní cíle, ale žádné plány jak jich dosáhnout. Byly tam tuny důkazů, ale žádné konkrétní akční plány. A nic nebylo propojené.“ S podobnými problémy se přitom potýká celá řada dalších podobných zákonů a plánů.
Shalit se proto rozhodl celou ekologickou transformaci Švédska rozdělit na jednotlivé části a ztvárnit ji jedním čtyřmetrovým plakátem. S tím vtrhl na vládní akci, kde myšlenku prezentoval ministrovi životního prostředí. Plakát měl úspěch a za pomoci švédských agentur ho Shalit převedl do digitální podoby, čímž vznikla Panorama – národní akční plán pro klima na jedné webové stránce.
Od Malmö přes Bristol až po Madrid
Během pěti let se ze Shalitova plakátu vyvinula online platforma ClimateOS, která pomáhá městům s plánováním a efektivním přechodem na bezemisní provoz. Službu tak dnes používá více jak 50 měst. Mezi těmi je například švédské Malmö či Helsingborg, španělský Madrid, německý Kiel, americké Cincinnati nebo Bristol ve Velké Británii.
„Je zřejmé, že mají (města) zásadní význam pro opatření v oblasti klimatu, ale jsou to také složité a vysoce propojené systémy – a skutečně jim chyběly nástroje pro plánování a řízení jejich přechodu,“ vysvětluje Shalit význam aplikace.
ClimateOS, vyvinutá stockholmským startupem ClimateView, dokáže rozdělit ekologický přechod měst do jednotlivých, ale vzájemně propojených bloků. Díky tomu mohou řídící orgány lépe předpovídat nejen přímé, ale i nepřímé dopady plánovaných změn a simulovat různé scénáře.
Jedním z možných příkladů využití je například stále diskutovanější přesun části cest ve městech z automobilů na chůzi či jízdu na kole. Kromě možného snížení emisí platforma ukáže například také zdravotní přínosy čistšího ovzduší či většího množství pravidelného pohybu – například méně srdečních onemocnění.
Ekologicky i ekonomicky
Ve své nejnovější verzi navíc platforma dokáže také vyčíslit dlouhodobé finanční náklady i úspory jednotlivých opatření. Díky tomu mohou státní orgány lépe zdůvodňovat svá rozhodnutí finančním kontrolorům či soukromým investorům a uvažovat o změnách komplexněji.
Podle Shalita je potřeba, aby se do projektu zapojilo co nejvíce měst, protože, jak sám tvrdí, jeho úspěch závisí na transparentnosti a sdílení dat či zkušeností. Města, která platformu již využívají si ji přitom z většiny pochvalují.
„Dříve jsme používali jiné modely, využívali jsme konzultanty – to vše bylo velmi nákladné a uzavřené. Výhodou této datové platformy je, že do ní mohou vstoupit politici, podnikatelé, kdokoli, zatáhnout za různé páky a v podstatě zjistit, jak by to dopadlo – pro klima, ale i pro společnost,“ řekl například Jonas Kamleh vedoucí Klimatické transformace města Malmö.
ClimateOS se navíc stále vyvíjí a implementuje další a další prvky, které mohou orgánům pomoci s tvorbou reálnějších představ. Už teď jsou ale v některých městech, jako je Nottingham, Helsingborgu či již zmíněné Malmö, cítit první pozitivní změny, které platforma přinesla.
