Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě 10 miliard dolarů je výsledkem více než 20 let plánování a vývoje mezinárodní spolupráce mezi NASA, Evropskou kosmickou agenturou a Kanadskou kosmickou agenturou. Nyní teleskop úspěšně dokončil poslední rozkládací fázi. V čem je projekt tak výjimečný a jaká byla jeho cesta do vesmíru?
Teleskop Jamese Webba měl poprvé vzlétnout v roce 2007. Tehdy se nicméně projevilo hned několik faktorů, které start znemožnily – technické problémy, politická váhavost a problémy s řízením projektu. V roce 2020 pak projekt ovlivnila celosvětová pandemie. Vzhledem k technickým výzvám, se vědci rozhodli, že bude nejlepší složit teleskop uvnitř rakety.
Dne 25. prosince NASA oznámila úspěšný start rakety z kosmodromu ESA v Kourou ve Franzouské Guyaně. Nadšenci vesmíru mohli sledovat živý přenos vzletu rakety Ariane 5, která teleskop do vesmíru vynesla. Šlo o poslední příležitost zahlédnutí této vesmírné observatoře. Nejsou na ní totiž umístěny žádné kamery monitorující samotné zařízení.
Den po odletu byla otestována klíčová anténu, která bude zodpovědná za odesílání vědeckých dat na Zemi. To se bude dít dvakrát denně. O den později, tedy 27. prosince, observatoř dorazila za oběžnou dráhu Měsíce. Následně došlo k rozvinutí masivní sluneční clony a jejich pěti vrstev. Dále se rozvíjelo sekundární zrcadlo a obří primární zrcadlo. Tím se teleskop rozložil do své finální polohy.
Nyní následují pouze mírné kalibrace jednotlivých zrcadel teleskopu, aby vědci mohli zachytit přesně to, co potřebují. Tento proces však bude trvat ještě několik měsíců. Mezitím se bude observatoř přibližovat ke svému trvalému místu ve vesmíru. Tím je druhý Langragův bod (L2), co je místo, kde bude obíhat kolem Slunce. Nachází se 1,5 milionu kilometrů od Země. Jeho vzdálená poloha umožní Webbu nerušený výhled na oblohu a pomůže mu dohlédnout mnohem dál, než jsme mohli vidět doposud.
V čem je teleskop tak unikátní?
Dalekohled Jamese Webba pomůže astronomům podívat se nejen dál do vesmíru, ale zároveň nás zavede zpět v čase. Astronomové doufají, že díky němu budou moci studovat úplně první hvězdy a galaxie ve vesmíru. Teleskop by měl teoreticky dohlédnout až do vzdálenosti 4 miliard světelných let – do doby krátce po velkém třesku.
Nový dalekohled je nejméně stokrát výkonnější než doposud nejlepší Hubbleův teleskop. Zatímco Hubblovo zrcadlo mělo průměr 7,8 metru, zrcadlo teleskopu Jamese Webba má průměr 21,3 metrů.
Jeho snímky budou mnohem detailnější, protože k jejich pořizování využije převážně infračervené světlo. Dalekohled je speciálně navržen pro zachycení infračerveného světla, díky čemuž budeme schopni nahlížet skrze kosmický prach a studovat chladnější nebo velmi vzdálené objekty. Některé typy objektů, například planety a velmi vzdálené galaxie, září nejjasněji v infračerveném světle.
Zatímco Hubbleův dalekohled byl od Země vzdálen pouhých 547 kilometrů, teleskop Jamese Webba bude od Země vzdálen miliony kilometrů – zhruba čtyřikrát více než vzdálenost mezi Zemí a Měsícem. To nám zajistí kvalitnější pohled do vesmíru, zároveň to ale znamená, že se k němu lidé v případě poruchy nebudou schopni dostat.
Nejzajímavější fakta o teleskopu
- Jde o největší vesmírný teleskop v historii.
- Zrcadla teleskopu jsou pokryta množstvím zlata.
- Teleskop dokáže jasně vidět objekt velikosti mince na vzdálenost 24 kilometrů.
- Bude obíhat ve vzdálenosti 1,5 miliónů kilometrů od Země, tudíž jej nebude možné opravit.
- Mohl by spatřit první světlo, které ve vesmíru vzniklo.
- Byl složený na raketě.
- Z jedné strany je jeho povrch teplejší než Údolí smrti a z druhé chladnější než Antarktida.
- Všechny přístroje dokážou fungovat při teplotě blížící se absolutní nule, tedy −273,15 °C
