OSN vydala zprávu o změně ozonové vrstvy za rok 2022. Dosavadní měření naznačují pozitivní trend. Ozonová vrstva se totiž díky omezení činností, které ji poškozovaly, zaceluje a v případě zachování současných omezení by se mohla na většině míst plně obnovit okolo roku 2040.
Zprávu o stavu ozonové vrstvy za rok 2022 publikoval panel expertů na 103. setkání Americké meteorologické společnosti (AMS). Podle zveřejněných informací došlo díky Montrealskému protokolu (viz níže) k postupnému vyřazení až 99 % všech látek poškozujících ozonovou vrstvu.
OSN predikuje, že v případě zachování stávajících pravidel by se mohla ozónová vrstva postupně vrátit do stavu, ve kterém byla v roce 1980. Nad Antarktidou by k tomu mělo dojít okolo roku 2066, nad Arktidou okolo 2045 a nad zbytkem světa do roku 2040.
Co je to Montrealský protokol?
Zpráva, kterou OSN zveřejnila, připisuje zásluhy za zlepšení stavu ozonové vrstvy zejména tzv. Montrealskému protokolu. Jde o soubor pravidel a restrikcí z roku 1987, které mají za cíl právě zacelení ozonové díry. Přistoupily k němu všechny členské státy OSN a jeho nejdůležitější částí je zrušení výroby i spotřeby zejména tzv. tvrdých freonů. Ty, stejně jako další látky zmíněné v Montrealském protokolu, pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde ozonovou vrstvu narušují.
Od 30. let minulého století až po přijmutí Montrealského protokolu tvořily freony běžnou část většiny ledniček a dalších zařízení. Až v roce 1974 došlo k vyslovení první hypotézy, která tvrdila, že právě freony způsobují slábnutí ozónové vrstvy. Od přijetí montrealského protokolu opravdu dochází k jejímu postupnému zacelování. Česká republika schválila zákon zakazující výrobu a spotřebu freonů v roce 1995.
Ozonová vrstva a globální oteplování
Ozonová vrstva se nachází ve výšce zhruba 30-40 km nad zemským povrchem a chrání naši planetu před ultrafialovým zářením, které je karcinogenní a zároveň ohřívá stratosféru. Některé plyny, které byly Montrealským protokolem zakázány, navíc klima přímo ovlivňují. Jejich omezení tak podle expertů může pomoct snížit globální oteplování do roku 2100 o zhruba 0,3-0,5 °C.
„Opatření v oblasti ozonu jsou precedentem pro ostatní opatření v oblasti klimatu. Náš úspěch při postupném vyřazování chemických látek, které poškozují ozonovou vrstvu, nám ukazuje, co musíme a co je třeba udělat pro přechod od fosilních paliv, snížení skleníkových plynů a tím omezení růstu teploty,“ řekl ke zprávě generální tajemník Světové meteorologické organizace prof. Petteri Taalas.
